Strukturování projektu končí výběrem konkrétních osob na definované projektové pozice.
2. Atomizace projektu
Atomizace projektu jako nástroj strukturování projektu představuje: definici úloh definici problémů, které budou řešeny definici problémů, které nebudou řešeny určení cílů projektu omezení projektu zjištění fakt organizaci projektu seznam činností Definice úloh vyžaduje popis prostředí, ve kterém bude projekt realizován včetně podstatného okolí projektovaného systému. Očekávané výsledky každé dílčí úlohy, která vznikne dekompozicí, je nutné precizně popsat jak z hlediska finální realizace, tak z hlediska vnitřních limitů. Při určování vnitřní struktury projektové organizace je důležité si vyjasnit, které problémy musí, mohou, nemusí nebo dokonce nesmí být řešeny. Při určování problémů nezbytných k řešení je nutné využít týmové práce, formy interview, dotazníků, osobních pohovorů s představiteli investora. Problémy, které nemají přímý vztah k projektu, nebo které nemohou být řešeny z různých důvodů, je nutné vyloučit ze seznamu aktivit, aby nebrzdily projekční práce. Ze souboru problémů, které musí či mají být řešeny,pak formulujeme cíle projektu zahrnující i zvláštní požadavky zákazníka projektu (investora) s ohledem na možná omezení projektu ze strany legislativních podmínek, dodavatelských limitů, přírodních podmínek ap. Následné zjišťování fakt nesmí představovat nekonečné měření,počítání, zjišťování. Je nutné koncentrovat se na klíčové informace, myšlení ve strategických úrovních, stále myslet na kvalitu a potřebnou kvantitu. Zjištěná fakta o vytypovaných problémech jsou podkladem pro vlastní vnitřní organizaci projektu, jejímž výsledkem je soubor balíků práce s vlastními seznamy činností pro podrobné síťové plánování času, zdrojů a nákladů.
