Typické architektury v DS
Samostatné databázové systémy
DS (síť), v jehož uzlech jsou umístěny zcela samostatné databázové systémy, každý je představován centralizovanou databází. Jednotlivé databázové systémy jsou zcela autonomní (nemají společné řízení), jednotlivé báze dat jsou zcela nezávislé (tj. není žádná integrace mezi bázemi dat). Pro operace s daty uložených v jiném uzlu se zavádí přístupový mechanismus vzdáleného přístupu k databázi RDA (Remote Database Access). Vychází z modelu client/server. Klient uzel vyžadující určitou operaci s daty (aplikace), server – uzel, v němž je umístěna centralizovaná databáze (tj. SŘBD i BD). I v tomto případě jsou všechny funkce SŘBD provedeny v jednom uzlu.
Spojená databáze
Tato architektura vychází z volné spolupráce nezávislých DB umístěných v jednotlivých uzlech DS. Tyto DB zjišťují určitou podporu pro integraci jednotlivých BD.Ve spojené DB je zajištěna určitá globální koordinace tím, že jsou stanovena globální pravidla, která musí všechny DB pracující ve spojené databázi dodržovat (konvence ve využívání jmen mechaniky pro export, import).V této architektuře je provádění distribuovaných operací s DB představovaných distribuovanou transakcí (DT), tj. operací zahrnujících více BD, zcela zajištěno aplikačními programy (nikoliv SŘBD). V konkrétních implementacích definuje každý lokální SŘBD terminál exportní schéma, které popisuje data, která budou sdílena s jinými SŘBD. Pro spojení DB neexistuje globální konceptuální schéma.
