SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE:

– tvrdých systémů – klasický nástroj SI, metody jsou z úloh na systému, úlohy OV, úlohy teorie grafu, matematická statistika
– přednost – snadná přenositelnost, objektivita, algoritmizovatelnost, a z toho vyplývající automatizovatelnost (využití výpočetní techniky)
– nedostatek – použitím formalizovaných prostředků může dojít k deformaci obsahu
– měkkých systémů – zdůrazňují nutnost úplného poznaní a vystižení objektu a jejich vlastností obvykle na úkor formální elegance zobrazení
– výhoda – přenositelnost ve formě případových studií, vzory
– nevýhoda – nelze zjistit míru splnění kritérií optimality, prokázat formálně dosažené efekty, formalizovaně kontrolovat postup řešení
– v současnosti dochází ke kompromisu tvrdých a měkkých metodologií, obě dvě mají podobnou strategii řešení systémových problémů, a to že se řešení skládá z etap
– pro řešení dílčích problémů používáme tvrdé metodologie, u celkových úloh spíše měkkých metodologií
– metodologie měkkých systémů – viz. papíry

SYSTÉMOVÁ ANALÝZA
Práce se systémem je dvojího druhu:
a) slouží k poznání vlastností systému (tím se zabývá analýza)
b) slouží k vytváření objektu tak, aby měl určité systémové vlastnosti
projektování systému, syntéza; musíme po čase analyzovat)
Analýza i syntéza se prolínají.